Jaké to je přijít najednou o jeden z nejdůležitějších smyslů? Jak se člověk cítí, když se v absolutní tmě může spolehnout pouze na hlasové pokyny průvodce? A za jak dlouho dokáže poslepu složit dětskou dřevěnou skládačku?

Na tyto otázky už znají odpověď žáci 7. C a 7. D, kteří navštívili Neviditelnou výstavu – stálou expozici v Novoměstské radnici v Praze. Díky tomuto jedinečnému projektu měli možnost alespoň částečně poznat, jaké to je žít se zrakovým handicapem. V menších skupinách žáci procházeli zcela zatemněnými prostory, které připomínaly běžná místa každodenního života (například části bytu či ulici) Během prohlídky plnili různé úkoly a museli se spoléhat především na sluch, hmat a vzájemnou spolupráci.

Výstavou nás provázeli nevidomí a slabozrací průvodci, kteří se v prostoru pohybovali s naprostou jistotou a přehledem. Byli velmi vstřícní a otevřeně sdíleli své životní zkušenosti. Žákům tak přiblížili, jak vypadá každodenní život lidí se zrakovým postižením.

Cestou na výstavu jsme si prohlédli také netradiční sochy Davida Černého a neopomněli jsme ani krátkou procházku historickým centrem Prahy.

Lucie Marhoulová a Gabriela Suchá